Baňkování, Qua-ša

První zmínky o sázení baněk a baňkování nepochází pouze z oblasti Číny a čínské kultury, ale také ze starověkého Egypta a Řecka. Nejstarší písemné zmínky o baňkování se našly v lékařském rukopisu, tzv. Eberově papyru (Egypt, cca 1550 př.n.l.). O léčebném využití baněk se zmiňuje i Hippokrates, který je využíval při vnitřních chorobách. V českých zemích se v různé podobě využívalo léčebného účinku baněk už v pozdním středověku, a první písemné zmínky o baňkách pochází z počátku 16. století. Přesto zůstává do dnešních dní technika baňkování a baňková masáž v povědomí lidí většinou spojena s metodami tradiční čínské medicíny a klasickou čínskou masáží. Qua-ša si našla, díky své bezpečnosti a komplexnímu účinku, široké uplatnění nejenom v klasické čínské medicíně, ale i mezi lidovými léčiteli např. Vietnamu a Indonésie, jako jakási forma lidové „první pomoci". Počátky její tradice opět sahají, tak jako i u ostatních metod TČM, do období několik století před naším letopočtem. Pokud se budeme zajímat, co se skrývá za názvem qua-ša, zjistíme, že „qua" můžeme volně přeložit jako škrábat nebo intenzivně třít a slovo „ša", které má více významů, můžeme přeložit jako krevní stázy a odpadní látky v podkožní tkáni, ale také to znamená „krvavé Šmouhy", které se vytvoří na kůži, po masáži qua-ša. Velice volně a s ohledem na uvedený kontext bychom tak mohli masáž qua-ša přeložit, jako „seškrabávání problémů" z ošetřované oblasti.

Jak a proč baňkování a qua-ša fungují

Při baňkování působíme, tak jako při akupunktuře, na aktivní body nebo na celé oblasti meridiánů, a výhodou je, že při suchém baňkování nedochází k narušení pokožky. Baňkování můžeme samozřejmě použít samostatně, ale také jako doplněk pro čínskou masáž. Používáme většinou plastové nebo skleněné nádobky, které po přiložení na vybranou oblast do sebe vtáhnou vytvořeným podtlakem kůži a podkoží s pojivovou tkání, ve kterých dojde k intenzivnímu překrvení a proniknutí krve mimo cévní řečiště. Následně pak dochází k podpoře metabolismu u cílového orgánu, ke stimulaci látkové výměny v ošetřované oblati a obecně k podpoře krevního oběhu a energie čchi. Qua-ša, na rozdíl od jiných metod TČM, jako např. akupunktury, neharmonizuje jenom meridiány, ale revitalizuje celý organismus. To je patrně také důvod její nesmírné oblíbenosti především v prevenci nemocí. Při provádění masáže qua-ša vytváříme na kůži sání a podtlak, který pumpuje stagnující a „kalné" tělesné tekutiny k povrchu a nahrazuje je čerstvými, „čistými", které urychlí regeneraci problematické oblastí. Starobylá technika qua-ša masáže se používá k podpoře krevního oběhu a životodárné energie čchi, ale důležitým vedlejším efektem je také rozproudění tělesných tekutin a odstranění různých odpadních a toxických látek z hlubších vrstev tkáně.

Indikace pro baňkování a použití techniky qua-ša

  • Akutní / chronické bolesti svalů a kloubů,
  • revmatické problémy,
  • regenerace kůže,
  • stimulace vnitřních orgánů,
  • nachlazení, zánět průdušek.
  • Koratraindikace pro baňkování a použití techniky qua-ša

  • Neznámá nebo nejasná diagnóza, bolesti a potíže nejasného původů
  • teploty a horečky.
  • nadměrné přejedení, požití alkoholu.
  • extrémní vyčerpání.
  • bolesti a selhání srdce, léčba vysokého krevního tlaku.
  • krvácivé stavy, zvýšená krvácivost (např. purpura, leukemie).
  • léčba nádorových onemocnění.
  • jaterní onemocnění (např. cirhóza).
  • nebaňkovat místa s poškozenou tkání nebo otevřené rány, zvýrazněné cévy na pokožce.
  • nebaňkovat záněty žil, křečové žíly.
  • v těhotenství se vyhnout baňkování dráhy Sleziny, oblast břicha a pánve,
  • nebaňkujeme a qua-ša neprovádíme v oblasti - prsní bradavky, lebka a obličej.